Měli jste někdy pocit, že vaše existence v tomto velkém vesmíru je zbytečná, že jste jen malá částečka, na kterou si ještě dlouho nikdo nevzpomene? Myslíte si, že žijete život zahleděný do sebe a nemáte se na co těšit? Máte pocit, že žijete monotónní život, v němž se dny prolínají do týdnů a týdny do měsíců, aniž by se ve vašem životě děly nějaké významné události?
Tento pocit, že vám něco chybí, a s ním spojená věčná otupělost se často vyskytuje u lidí, kteří se snaží najít svůj životní cíl. Zdá se jim, že nemají žádný důvod žít a že svým životem jen proplouvají. Při procházení svého newsfeedu na Facebooku a reakcích na životní úspěchy svých přátel si často šeptáte následující větu: „Nevím, co si počít se svým životem.“ Víte, co je to život?
Než se posuneme dál, představte si dva scénáře.
Scénář 1: Je dvanáct hodin a vy jste se právě probudili. Vejdete do obývacího pokoje a svalíte se na gauč před televizi. Koutkem oka vidíte, jak stopa slunečních paprsků mizí. Než vypnete televizi, je už noc. Otevřeš ledničku a prohrabáváš se v nepřehledných přihrádkách.
Najdeš jen něco, do čeho se můžeš zakousnout. V jedenáct hodin večer se opět uložíte do postele. Tentokrát se zabavíte sledováním seriálu v aplikaci. Po šestihodinovém maratonu pořadu, který jste sledovali už třikrát, usínáte.
Scénář 2: Probudíte se přesně v 6:30 a dáte si studenou sprchu. Do kanceláře dorazíte o 15 minut dříve a začnete kontrolovat e-maily. V polovině dne už jste unudění k smrti. Zdá se, že hodiny pracují hlemýždím tempem. Během oběda se připojíte ke svým přátelům z práce.
Nemáte si o čem „zábavně“ povídat, probíráte jen to, jak se připravit na důležitou schůzku. Jakmile hodiny odbijí 18:00, opustíte pracovní stůl a vydáte se domů, abyste si dali jídlo z mikrovlnné trouby. Přestože jste měli v práci opravdu náročný den, stále se cítíte nespokojení, a proč přesně se cítíte tak smutní a neúplní, na to nemůžete přijít. Víte však, že vám život utíká mezi prsty a vy ho nedokážete udržet.
Dokážete se ztotožnit s některým z obou výše popsaných scénářů? Nebo znáte někoho, koho lze zařadit do některé z těchto dvou kategorií lidí, kteří promarňují svůj život děláním věcí, na nichž nezáleží? Stáváte se hlavním hrdinou nezávislého filmu ve středním věku, který se točí kolem toho, jak hlavní hrdina po rozchodu se svou dlouholetou přítelkyní opustil dobře placenou práci v korporátu a odjel na Antarktidu, aby tam znovu objevil sám sebe?
Je pro vás snadné zařadit osobu z prvního scénáře mezi flákače. Stejně tak je pro vás snadné obvinit dotyčného z toho, že žije bezcílný život a lelkuje ve vlastním obýváku připoutaný k pohovce.
Ale co otupělost, kterou člověk ze scénáře 2 pociťuje po celou dobu v kanceláři? Proč mu chybí nakažlivé nadšení, zápal a neuhasitelná touha dosáhnout vrcholu? Je pravda, že můžeme žít svůj život, aniž bychom se vůbec pustili do hledání životního cíle?
Existuje řada lidí, kteří žijí bez cíle. Řídí se společností podporovaným časovým plánem, podle kterého mají dělat určité věci. V 18 letech se zapíší na vysokou školu, ve 22 letech získají první zaměstnání a ve 26 letech se ožení. Ve 30 letech už zapisují své prvorozené dítě na dobrou školu. Život plyne tak mechanicky, jak jen to jde.
O tom je pro ně život – o odškrtávání položek z většího seznamu úkolů. Chraň bůh, když si někdo udělá čas na splnění několika milníků, je vykastrován ze společnosti. Vysmívají se jim, že žijí bezcílný život. Mnohdy se však i lidé, kterým se v životě zdánlivě daří, snaží najít životní cíl.
V tomto článku se budeme zabývat významem slova „smysl života“ a různými kroky, pomocí kterých můžete najít svůj životní cíl. Mít ve svém životě určitou motivaci je důležité pro vedení šťastnějšího života. Když přijdete na to, jaká je vaše životní vášeň, budete žít život, na kterém vám záleží. Tento pocit naplnění z vás na oplátku udělá šťastnějšího člověka.
Co je smyslem života?
Četli jste knihu Alenka v říši divů? Při setkání s Kocourem z Cheshire se ptala na cestu. Kocour se okamžitě zeptal, kam má v úmyslu jít, na což Alenka ovšem ovšem odpověděla, že je jí jedno kam. „Pak je jedno, kudy půjdeš.“ „A co?“ zeptala se.
Alenka nevěděla, kam má namířeno, ani se o to nezajímala. Je poněkud nešťastné, že tolik lidí žije život bez směru. Připouštím, že mají stálou práci, rodinu, ke které chodí, a další životní povinnosti, ale nemají životní cíl. Nevědí, kam hodlají směřovat. Žijí přítomností, ale nevědí, kde by se viděli za pět let.
Během pracovního pohovoru jste možná přišli s uspokojivou odpovědí na otázku „kde se vidíte za pět let“. Jako začínající juniorní asistentka jste možná řekla, že hodláte dosáhnout pozice ve středním managementu. Když jste vyměnili pět let za deset, přišli jste s ještě působivější odpovědí. Tazateli jste řekli, že se vidíte na vrcholu, na důležité pozici, v čele oddělení.
Žít nedobrovolný život znamená, že se vše ve vašem životě děje bez vaší vědomé kontroly.
Tam, sedíc v malé, klimatizované, působivě zařízené místnosti špičkových kanceláří města, jste bez jediného zadrhnutí definoval svůj životní cíl. Chcete stoupat po žebříčku úspěchu v oboru, který milujete.
Zjednodušeně lze životní cíl definovat jako soubor motivačních cílů vašeho života. Tyto cíle by však neměly být zaměňovány s běžnými úkoly, které si zadáváte. Tyto cíle jsou cíle, které vás udržují v pohybu, které vás zvedají, když jste sraženi k zemi, které vás motivují k tomu, abyste se smáli tváří v tvář strachu, které vám umožňují být lepší verzí sebe sama a které s vámi zůstanou až do samého konce.
Ruský spisovatel Fjodor Dostojevskij se v knize Bratři Karamazovi zmínil, že „tajemství lidské existence nespočívá jen v tom, zůstat naživu, ale najít něco, pro co žít“. Tento citát nás staví před důležitou otázku. Co je vlastně život? Stačí vám k tvrzení, že žijete svůj život, jen to, že soustavně dýcháte? Jedna postava Hanse Christiana Andersena krásně řekla: „Jen žít nestačí, …, člověk musí mít slunce, svobodu a trochu květin.“ To je krásný výrok.
Žijete svůj život dobrovolně, nebo nedobrovolně? Pokud si vyberete druhou možnost, bude to naznačovat, že se vše ve vašem životě děje bez vaší vědomé kontroly. Jdete s proudem do té míry, že zapomínáte, kdo jste, na čem vám záleží a jaké další věci jste schopni dělat.
Nevím, co si počít se svým životem
V úvodu jsme se nad touto důležitou otázkou dobře míněnou pozastavili. Je to něco, co trápí čerstvé absolventy, středoškoláky, a dokonce i ředitele velkých firem. I po prožití spokojeného života často skončíte u této dotěrné otázky.
„Nevím, co si počít se svým životem,“ opakujete si opatrně, když se vzpamatováváte z rozchodu.
„Nevím, co mám dělat se svým životem,“ utíráte si slzy z očí, když se vaší společnosti nepodaří získat značné finanční prostředky v rozjezdovém kole.
To, že to zmiňujete, znamená, že nemáte jasně definovaný smysl svého života. Když si stanovíte cíl, když máte vnitřní klid a víte, kam směřujete, každý neúspěch ve vašem životě se rozplyne v nicotu. Je vám jedno, že musíte vynaložit mimořádné úsilí, abyste byli uznáváni, abyste byli bráni vážně a mohli jít dál.
Existují firemní magnáti, kteří se loučí se svými lukrativními zaměstnáními jen proto, aby mohli dělat věci, které milují. Viděli byste člověka, který utrácí svou výplatu za krmení toulavých zvířat a staví pro ně útulek. Vidíte někoho, kdo prodá svůj dům a vydá se na cestu v obytném autě.
Co je motivovalo k těmto nevysvětlitelným věcem? Mají snad jeden nepopsatelný okamžik osvícení, který je vedl k tomu, aby bez otázek následovali určitou cestu? Pro nás může být vzácné, že se lidé odvrátí od příležitostí, které jim vynášejí šestimístné částky. Ještě překvapivější může být, že sportovci v nejlepších letech odcházejí do předčasného důchodu, aby mohli trávit čas s rodinou.
Ale tyto případy se stávají, a to častěji, než si dokážeme představit. Jsou to lidé, kteří si stanovili svůj „životní plán“. Vědí, po čem touží, a soustředí se na jejich dosažení. Jste-li například lékař a smyslem vašeho života je pomáhat lidem. Do pomoci nemocným vložíte 100 % svých sil. Náročný pracovní program nebo dlouhá pracovní doba vás nesrazí na kolena. Víte, že ve větším měřítku na těchto problémech nezáleží. Soustředíte se na širší souvislosti.
Jak byste se měli dostat z fáze, kdy nevíte, co se svým životem? Pro začátek byste si měli říct, že si máte určit a prozkoumat věci, na kterých vám záleží, a vědomě si stanovit cíl. Pokud jde o definování životního cíle, měli byste si uvědomit, že jste na to sami.
Neexistuje žádná svépomocná kniha, která by se zabývala tématem „5 nejlepších životních cílů všech dob“. Nikdo jiný, bez ohledu na to, jak je zkušený, vám nemůže říct, jaký by měl být váš životní cíl. Každý člověk má jedinečné filtry a odlišný životní pohled. To, co vzrušuje osobu A, nemusí nutně vzrušovat vás.
Prvním krokem, který musíte udělat, je analyzovat, co od svého života chcete. Nestrávte svůj život tím, že budete žít sny někoho jiného. Najděte smysl svého života sami. Smysluplnost vašeho života zajišťuje vaše hnací síla a vášeň.
Když začnete následovat vášeň, odstraníte věci, které nechcete. Nezáleží na tom, jestli máte vysněnou práci v korporaci nebo jestli bydlíte ve vile o rozloze 3000 m2. Musíte převzít plnou odpovědnost za sebe, za své činy a dělat věci, na kterých vám záleží.
Lidé, kteří žijí cílevědomě, dokázali i přes stovky odmítnutí dosáhnout svého cíle a dát svou práci.
Všechno v tomto vesmíru má svůj účel. Dokonce i neživé věci, jako je židle nebo počítač, mají svůj užitečný život – dobu, po kterou z nich můžete mít nějaký užitek. Neexistuje nic, co by se dalo označit za neužitečné. Staré harampádí, které bezstarostně vyhazujete, vám v minulosti tak či onak prospělo.
Proč by tedy člověk nemohl trávit svůj čas něčím, co ho baví, na čem záleží a co je protkáno vášní? Na světě žije více než miliarda lidí, ale poznáte jen těch několik, kteří žili smysluplný život.
Slyšeli jste o Martinu Lutheru Kingovi a Nelsonu Mandelovi? Dva aktivisté, kteří vedli hnutí za občanská práva v USA, respektive v Jihoafrické republice. Tito lidé bojovali za to, aby se stali hlasem těch, kteří nemají hlas. Čelili nejrůznějším výzvám, a přesto zůstali vzpřímeni a neúnavně pracovali na svém cíli.
Tento postoj nejlépe definoval Viktor E. Frankl. Frankl přežil německé koncentrační tábory ve 40. letech 20. století. Ve své knize „Člověk hledá smysl života“ řekl: „Ti, kteří mají „proč“ žít, snesou téměř jakékoli „jak“.“ Je tu tento muž, který se ocitl na nejnižším bodě svého života, který byl vězněn za druhé světové války a který dal v dobách nepřízně osudu přednost optimismu před zoufalstvím.
Čteme o lidech jako Martin Luther King, Nelson Mandela nebo Viktor E. Frankl a často obdivujeme jejich sílu, vytrvalost a odvahu. Stejného postoje bychom chtěli dosáhnout i ve svém životě. To, co stojí mezi těmito lidmi a námi, je identifikace jejich cíle.
To, co i dnes motivuje aktivisty za práva snášet kritiku svých kolegů a denně se probouzet kvůli nenávistným mailům, je jejich jasně stanovený cíl. Je třeba hledat důvod svého života. Proč jste posláni na tento svět? Proč je vám dán tento život? Teprve pak budete schopni žít život, na který se bude vzpomínat. Jen tak zůstane vaše jméno nesmrtelné.
Harvardská studie také naznačila, že lidé, kteří mají ve svém životě smysl, zůstávají zdraví a silní i ve vyšším věku. Abyste však dosáhli toho, po čem toužíte, musíte si zvolit jeden směr a jít za ním.
Pokud máte v úmyslu dosáhnout svých cílů, potřebujete určitý rámec a podle něj jednat. Lidský duch je tak mocný. Je těžké definovat účinnost a genialitu lidského ducha. Když vidíte obchodního magnáta, miliardáře, jak se dělí o svůj příběh úspěchu, nevšimnete si jedné věci – jeho postoje k životním cílům.
Sotva se najde člověk, který by všeho dosáhl bez boje. Sotva existuje člověk, který by neměl epizody záchvatů paniky a pochybností o sobě samém. Téměř neexistuje člověk, který by se nesetkal s odmítnutím. Sotva existuje člověk, jehož nápadům se někdo vysmál. Ale tito lidé se nějakým způsobem dostali do vyšších pater slávy a úspěchu.
I přes stovky odmítnutí se jim podařilo dosáhnout svého cíle a prosadit svou práci. Měli byste se v nich vidět. Až se vás příště někdo zeptá, co děláte se svým životem, měli byste mu říct, co přesně děláte.
Jak objevit svůj životní cíl
Cesta k nalezení životního cíle není přímá. Jsou chvíle, kdy uvíznete v propasti nejistoty, kdy se zdá, že vám nic nevychází, a kdy vám nic nemůže přinést klid. To jsou poplašné zvonky, které vám jasně a hlasitě říkají, že byste měli začít hledat svůj životní cíl.
Ale tento proces není tak jednoduchý, jak vypadá, říká vám váš vnitřní hlas. Jak jsme již zmínili výše, nemůžeme vám říct, jaký by měl být váš životní cíl, ale můžeme vám říct, jak můžete svůj životní cíl najít. Postupujte podle těchto kroků a začněte hledat tu jedinou věc, která ve vás vyvolá vášeň.
1. Poznejte svou hodnotu
Už od dětství nám byl vštěpován soubor pevných přesvědčení, se kterými bychom měli souhlasit. Někdy byly neškodné: „Děti vašeho věku by se měly dívat jen na animované pohádky“. Rychle se však proměnily v „medicína je jen pro nejlepší studenty“, „nejsi marketingový člověk, dělej něco méně extrovertního“, „v tomto věku se nemůžeš učit nový jazyk“ a seznam by mohl pokračovat.
Po celý život jsme se zaměřovali na věci, které nemůžeme dělat. Když jednou neuspějeme u zkoušky, nikdo nám neřekne, abychom se přihlásili znovu nebo si zkoušku zopakovali. Říká se nám, že na tuhle univerzitu možná studenti jako my nechodí a že bychom měli snížit své nároky. Srdce dítěte, které kdysi snilo o létání, se stává chladným a lhostejným. Začne dělat věci jako stroj, který funguje na základě vůle druhých.
Věřte sami sobě. Držte se dál od negativity. Soustřeďte se na svůj cíl a následujte svou vášeň.
Prvním krokem k objevení svého životního cíle je vybudovat si postoj „dokážu to“. Introvert může komunikovat s lidmi a zapojit se do marketingového oboru. Student, který se na střední škole trápil, se může stát špičkovým chirurgem v zemi. Dívka, která koktala při školním představení, se může stát moderátorkou pořadu. Těchto cílů lze dosáhnout, pokud je člověk jdoucí za těmito sny odhodlaný běžet za nimi bez ohledu na výzvy, které mu přijdou do cesty.
Co byste udělali jinak, kdybyste nemuseli poslouchat ten hlučný hlas, který říká, že tato věc je nemožná? Co byste udělali, kdyby neexistovala žádná omezení? Co byste udělali, kdyby neexistovaly negativní myšlenky, zábrany a obavy?
Žijte svůj život bez negativity. Definujte si své cíle a podnikejte všechny kroky k jejich dosažení. Stačí, když v ně budete věřit. Nehledejte potvrzení na místech, na kterých nezáleží. Soustřeďte se na svůj cíl a následujte svou vášeň.
2. Naslouchejte srdci
Jsou chvíle, kdy se do něčeho tak těšíte, kdy vám vše vychází vstříc a kdy není důvod cítit se trochu opatrně. Přesto máte pocit, který vám říká, abyste ve svém plánu nepokračovali. Je to ten těžko vysvětlitelný vnitřní pocit, který vám brání v tom, abyste něco udělali, i když nevidíte žádné bezprostřední nebezpečí.
Zdá se, že je nemožné definovat, jak vaše intuice funguje, ale intuice vám pomáhá při přijímání optimálních rozhodnutí, která mohou být v naprostém rozporu s tím, co o vašem problému říkali ostatní. Jsou to rozhodnutí, při kterých dáváte přednost svému srdci nad hlavou.
Když hledáte svůj životní cíl, musíte dát větší váhu hlasu svého srdce. Protože jen to vám pomůže identifikovat věci, které máte rádi. Například práce se sedmimístným ročním příjmem je splněným snem.
Umožní vám jezdit každý rok na dovolenou, koupit si nové auto, a dokonce zaplatit zálohu na nový byt. Nechcete však uvíznout ve světě pozdních sezení a schůzek v devět hodin ráno. Rádi trávíte čas s lidmi a plánujete otevřít kavárnu. Malou kavárnu, kde se budou lidé scházet a setkávat.
Každý, koho potkáte, vám říká, že v době recese byste měli být blázni, abyste vůbec uvažovali o druhé možnosti, když vám ve schránce leží prestižní pracovní nabídka. V hloubi duše víte, že nebudete šťastní, když budete uvězněni ve skleněné budově. Více než kdokoli jiný víte, čeho jste schopni a kde leží váš plný potenciál. Naslouchejte svému srdci a vyberte si obor, který vás bude těšit a uspokojovat.
3. Přivítejte svůj cíl
Paulo Coelho nás ve své široce uznávané knize „Alchymista“ ujistil slovy, že „a, když něco chcete, celý vesmír se spikne, aby vám pomohl toho dosáhnout“. Stejně jako vy hledáte svůj účel, váš účel hledá vás. Váš životní cíl není hmatatelný předmět, který leží na regálu v supermarketech, ani si ho nelze koupit na splátky prostřednictvím platinové kreditní karty.
Proces hledání vaší vášně vyžaduje čas. Jakmile ji však začnete aktivně hledat, začnete pozorovat všechna znamení. Všechny náznaky a dílky neznámé skládačky vás dovedou k jedinému: k vašemu životnímu cíli.
4. Položte si několik otázek
Když hledáte smysl svého života, měli byste si položit následující otázky. I když se tyto otázky mohou zdát jednoduché, pomohou vám najít váš životní cíl.
1. Jaká věc, kterou děláte, rozpláče vaše osmileté já?
Když jsme děti, máme určité sny o své budoucnosti. Vaše osmileté já možná rádo hraje basketbal a možná sní o tom, že se dostane do první ligy. Nyní, po čtyřech únavných letech na vysoké škole, jste nenašli jediný den, kdy byste si mohli trochu zahrát míč.
Bude vaše osmileté já schopno tolerovat, že jednoho dne ztratí kontakt s tím, co miluje? V našem životě jsou případy, kdy se znovu spojíme s vášněmi, které jsme měli, když jsme byli dětmi. Když aktivně hledáte svou vášeň, udělejte si výlet do vzpomínek a zjistěte, co by dělalo vaše osmileté já se zdroji, které máte nyní.
2. Co vás nutí zapomenout na okolní svět?
Sledujete televizní pořady v aplikaci? Sledujete jeden díl za druhým a během dvou dnů dokoukáte několik sezón. Zapomínáte si dojít na toaletu nebo dokonce zkontrolovat oznámení v telefonu. V dětství vás zajímalo hraní videoher nebo čtení knih.
O letních prázdninách jste trávili hodiny jedinou činností. Stejně tak si teď budete muset najít ve svém životě něco, co vás donutí zapomenout na sebe. Když vás něco baví, zapojíte se do toho do té míry, že vám je jedno, co se děje kolem vás. Tímto způsobem nedovolíte vnějším faktorům, aby vaši vášeň narušily.
3. Co byste dělali, kdyby vám zbýval jen jeden rok života?
Je zdravé klást si tuto depresivní otázku? Popravdě řečeno, ano, je. V životě bereme většinu věcí jako samozřejmost. Neuvědomujeme si, jak důležité je žít přítomným okamžikem. To nám často brání v tom, abychom šli za svými sny nebo vášní.
Přestaňte promarňovat své dny a pokračujte v plnění svých snů. Pochopte naléhavost splnění svých cílů.
Je to proto, že nechápeme naléhavost splnění svých cílů. Víte přece, co lidé dělají se svými novoročními předsevzetími. V lednu jsme motivováni k tomu, abychom se jimi řídili, ale protože víme, že máme před sebou ještě 11 měsíců, tak se na seznam úplně vykašleme. Protože s tím není spojena žádná naléhavost, není ani žádná motivace.
Tato otázka vás přiměje přemýšlet o stejné naléhavosti. Místo toho, abyste dny za dny promarnili tím, že nebudete plnit své sny, budete motivováni najít svůj cíl, když si uvědomíte skutečnost, že váš život je nepředvídatelný a že ztracený čas se už nevrátí.
5. Mýtus „jednoho“
Vyrůstáme v přesvědčení, že máme jen jednu vášeň, za kterou musíme jít. Celý život se snažíme dosáhnout tohoto jediného snu. Když se nám ho nepodaří dosáhnout, často trpíme těžkými depresemi.
Začneme věřit, že jsme bezcenní a že není nic, co bychom mohli udělat, aby se náš život vrátil do správných kolejí. Je třeba si uvědomit, že můžete zastávat různé role a věnovat se více než jedné vášni. Vaše minulé neúspěchy by vám neměly bránit v tom, abyste žili smysluplný život v budoucnosti a v přítomnosti. Musíte rozpoznat svou velikost a vymanit se z života v omezeních.
Závěr
Žít život plný cíle znamená, že máte snahu a cíle, které vás ženou kupředu. Cílevědomý život vám umožňuje být přítomný a žít v přítomnosti. Každý den je pro vás příležitostí udělat krok vpřed směrem k vašemu cíli. Jakmile najdete svůj cíl, budete svědky toho, jak je váš život naplněný. Žít účelný život je vzrušující a náročné.
Jak řekl Napolean Hill: „Existuje jedna vlastnost, kterou musí člověk mít, aby zvítězil, a tou je určitost cíle, vědomí toho, co chce, a horoucí touha to vlastnit.“ V tomto případě je to pro vás důležitější než pro ostatní. Cílevědomý život vás také dovede ke štěstí.
