Hierarchie potřeb Abrahama Maslowa je jednou z nejznámějších teorií motivace. Maslowova teorie uvádí, že naše jednání je motivováno určitými fyziologickými a psychologickými potřebami, které postupují od základních ke komplexním.
Maslowova teorie hierarchie potřeb
Abraham Maslow poprvé představil koncept hierarchie potřeb ve svém článku z roku 1943 nazvaném „Teorie lidské motivace“ a poté znovu ve své knize „Motivace a osobnost“. Tato hierarchie naznačuje, že lidé jsou motivováni k uspokojení základních potřeb, než přejdou k dalším, pokročilejším potřebám.
Zatímco některé z tehdejších myšlenkových směrů – například psychoanalýza a behaviorismus – se zaměřovaly spíše na problematické chování, Maslow se více zajímal o to, co dělá lidi šťastnými a co dělají pro dosažení tohoto cíle.
Jako humanista Maslow věřil, že lidé mají vrozenou touhu být seberealizovaní, tedy být vším, čím mohou být. K dosažení tohoto konečného cíle je však třeba uspokojit řadu dalších základních potřeb. Patří mezi ně potřeba jídla, bezpečí, lásky a sebeúcty.
Maslow se domníval, že tyto potřeby jsou podobné instinktům a hrají hlavní roli v motivaci chování. Maslowova hierarchie potřeb má pět různých úrovní, přičemž začíná nejnižší úrovní známou jako fyziologické potřeby.
1. Fyziologické potřeby
Fyziologické potřeby zahrnují ty, které jsou životně důležité pro přežití. Mezi příklady fyziologických potřeb patří např:
- Potrava.
- Voda.
- Dýchání.
- Homeostáza.
Kromě základních potřeb výživy, vzduchu a regulace teploty patří mezi fyziologické potřeby také přístřeší a oblečení. Maslow do této úrovně hierarchie zařadil také sexuální reprodukci, protože je nezbytná pro přežití a rozmnožování druhu.
2. Potřeby bezpečí a jistoty
Na druhé úrovni Maslowovy hierarchie začínají být potřeby poněkud složitější. Na této úrovni se primární stávají potřeby bezpečí a jistoty.
Lidé chtějí mít ve svém životě kontrolu a řád. Mezi základní potřeby bezpečí a jistoty patří např:
- Finanční zabezpečení.
- Zdraví a dobré životní podmínky.
- Bezpečnost před nehodami a zraněními.
Nalezení zaměstnání, získání zdravotního pojištění a zdravotní péče, přispívání na spořicí účet a přestěhování do bezpečnější čtvrti jsou příklady jednání motivovaného potřebou jistoty a bezpečí.
Úrovně bezpečnosti a fyziologické úrovně Maslowovy hierarchie potřeb tvoří dohromady to, co se často označuje jako „základní potřeby“.
3. Sociální potřeby
Sociální potřeby v Maslowově hierarchii zahrnují lásku, přijetí a sounáležitost. Na této úrovni je hybnou silou lidského chování potřeba citových vztahů. Mezi věci, které tuto potřebu uspokojují, patří např:
- Přátelství.
- Romantické vazby.
- Rodinné vztahy.
- Sociální skupiny.
- Komunitní skupiny.
- Církve a náboženské organizace.
Aby se člověk vyhnul osamělosti, depresi a úzkosti, je důležité, aby se cítil milován a přijímán druhými. Důležitou roli hrají osobní vztahy s přáteli, rodinou a milenci, stejně jako zapojení do skupin – například náboženských skupin, sportovních týmů, knižních klubů a dalších skupinových aktivit.
4. Potřeby úcty
Na čtvrté úrovni Maslowovy hierarchie se nachází potřeba uznání a respektu. Po uspokojení potřeb na spodních třech úrovních začínají hrát významnější roli v motivaci chování potřeby úcty.
Na této úrovni je stále důležitější získat respekt a uznání druhých. Lidé mají potřebu něčeho dosáhnout a pak se dočkat uznání svého úsilí. Kromě potřeby pocitu úspěchu a prestiže zahrnují potřeby úcty i takové věci, jako je sebeúcta a osobní hodnota.
Lidé potřebují mít pocit, že si jich druzí váží, a pocit, že jsou přínosem pro svět. Při naplňování potřeb úcty může hrát roli účast na profesních aktivitách, akademické úspěchy, sportovní nebo týmová účast a osobní koníčky.
Lidé, kteří jsou schopni uspokojit potřeby úcty tím, že dosáhnou dobrého sebevědomí a uznání druhých, mají tendenci cítit se sebejistě ve svých schopnostech. Naopak u těch, kterým sebeúcta a úcta druhých chybí, se mohou objevit pocity méněcennosti.
Úroveň úcty a sociální úroveň společně tvoří tzv. psychologické potřeby hierarchie.
5. Potřeby seberealizace
Na samém vrcholu Maslowovy hierarchie stojí potřeby seberealizace. Lidé, kteří se seberealizují, si uvědomují sami sebe, zajímají se o osobní růst, méně se zajímají o názory druhých a mají zájem o naplnění svého potenciálu.
„Čím člověk může být, tím musí být,“ vysvětluje Maslow s odkazem na potřebu lidí dosáhnout svého plného lidského potenciálu.
Maslow řekl, že seberealizace: „Lze ji volně popsat jako plné využití a uplatnění talentů, schopností, potenciálu atd. Zdá se, že takoví lidé naplňují sami sebe a dělají to nejlepší, čeho jsou schopni. Jsou to lidé, kteří se vyvinuli nebo se rozvíjejí do plné úrovně, jíž jsou schopni.“
Postup v pyramidě potřeb
Maslowova hierarchie potřeb se často zobrazuje jako pyramida. Nejnižší úrovně pyramidy potřeb tvoří nejzákladnější potřeby, zatímco nejsložitější potřeby jsou na jejím vrcholu.
Po uspokojení potřeb nižší úrovně mohou lidé přejít na další úroveň potřeb. Jak lidé postupují po pyramidě vzhůru, potřeby se stávají stále více psychologickými a sociálními.
Na vrcholu pyramidy má prioritu potřeba osobní úcty a pocitu naplnění. Stejně jako Carl Rogers i Maslow zdůrazňoval význam seberealizace, což je proces růstu a rozvoje osobnosti s cílem dosáhnout individuálního potenciálu.
Různé typy potřeb
Maslowovu hierarchii potřeb lze rozdělit na dva typy potřeb: potřeby nedostatku a potřeby růstu.
- Potřeby nedostatku: Fyziologické potřeby, potřeby bezpečí, sociální potřeby a potřeby úcty jsou deficitní potřeby, které vznikají v důsledku deprivace. Uspokojení těchto potřeb nižší úrovně je důležité, abychom se vyhnuli nepříjemným pocitům nebo následkům.
- Růstové potřeby: Potřeby na vrcholu pyramidy nazývá Maslow růstovými potřebami. Tyto potřeby nevyplývají z nedostatku něčeho, ale spíše z touhy po osobním růstu.
Ačkoli je tato teorie obecně vykreslována jako poměrně rigidní hierarchie, Maslow poznamenal, že pořadí, v němž jsou tyto potřeby naplňovány, se ne vždy řídí tímto standardním postupem.
Poznamenal například, že pro některé jedince je potřeba sebeúcty důležitější než potřeba lásky. U jiných může potřeba tvůrčího naplnění převážit i nad těmi nejzákladnějšími potřebami.
Kritika Maslowovy teorie
Maslowova teorie se stala nesmírně populární v psychologii i mimo ni. Teorie ovlivnila zejména oblast vzdělávání a podnikání. Maslowova koncepce se však neobešla bez kritiky. Mezi hlavní dlouhodobé námitky patří:
- Potřeby nejsou hierarchicky uspořádány: Některé výzkumy sice Maslowovu teorii podpořily, většina výzkumů však myšlenku hierarchie potřeb nedokázala doložit. Wahba a Bridwell (výzkumníci z Baruch College) uvedli, že existuje jen málo důkazů pro Maslowovo řazení těchto potřeb a ještě méně důkazů, že tyto potřeby mají hierarchické uspořádání.
- Tuto teorii je obtížné testovat: Další kritici Maslowovy teorie upozorňují, že jeho definici seberealizace je obtížné vědecky testovat. Jeho výzkum seberealizace byl také založen na velmi omezeném vzorku osob, včetně lidí, které znal, a také na životopisech slavných osobností, které Maslow považoval za seberealizované.
Některé z novějších kritik naznačují, že Maslow se inspiroval systémem víry národa Černonožců, ale opomněl to přiznat. Maslow studoval severní kmen Černonožců jako antropolog. Tento fundamentální základ se však časem vytratil, což způsobilo, že zneužil koncepty, které tam původně měl posoudit.
Dopad Maslowovy hierarchie
Bez ohledu na tuto kritiku představovala Maslowova hierarchie potřeb součást důležitého posunu v psychologii. Spíše než na abnormální chování a vývoj se Maslowova humanistická psychologie zaměřila na vývoj zdravých jedinců.
Výzkumů, které by Maslowovu teorii podpořily, bylo poměrně málo, přesto je hierarchie potřeb dobře známá a oblíbená v psychologii i mimo ni. A ve studii publikované v roce 2011 se vědci z Illinoiské univerzity rozhodli tuto hierarchii otestovat.
Zjistili, že ačkoli naplnění potřeb silně souvisí se štěstím, lidé z kultur po celém světě uváděli, že seberealizace a sociální potřeby jsou důležité i v případě, že mnohé z těch nejzákladnějších potřeb nejsou naplněny.
Takové výsledky naznačují, že ačkoli tyto potřeby mohou být silnými motivátory lidského chování, nemusí mít nutně hierarchickou podobu, kterou popsal Maslow.
Závěrečná slova
Ať už Maslowovu hierarchii potřeb přijímáte, nebo ne, jeho teorie vrhá světlo na mnoho potřeb, které jako lidé máme. A i když tyto potřeby nemáme všichni seřazeny ve stejném pořadí, jejich zohlednění při interakci s druhými může přispět k tomu, že naše vzájemné vztahy budou pečlivější a ohleduplnější.
ČASTO KLADENÉ OTÁZKY
Proč je Maslowova hierarchie potřeb důležitá?
Základem Maslowovy teorie je, že jsme jako lidé motivováni svými potřebami. Navíc, pokud některé z našich nejdůležitějších potřeb nejsou uspokojeny, nemusíme být schopni pokročit a uspokojit své další potřeby. To může pomoci vysvětlit, proč se můžeme cítit „zaseknutí“ nebo nemotivovaní. Je možné, že naše nejdůležitější potřeby nejsou uspokojeny, což nám brání být tou nejlepší možnou verzí sebe sama. Změnit to vyžaduje podívat se na to, co potřebujeme, a pak najít způsob, jak toho dosáhnout.
Co je na vrcholu Maslowovy hierarchie potřeb?
Na vrcholu Maslowovy hierarchie potřeb je seberealizace. Tato potřeba se vztahuje k touze dosáhnout svého plného potenciálu. Podle Maslowa může být tato potřeba uspokojena až po uspokojení všech ostatních potřeb. Následuje tedy po fyziologických potřebách, potřebách bezpečí, potřebě lásky a sounáležitosti a potřebě úcty.
Jaké jsou některé slabiny Maslowovy teorie?
Někteří kritizují Maslowovu hierarchii potřeb na základě toho, že naše potřeby neexistují vždy ve tvaru pyramidy nebo že jedna potřeba je důležitější než jiná. Existuje také obava, že jeho myšlenku seberealizace nelze testovat. Jiní naznačují, že Maslowova teorie je slabá, protože byla založena na výzkumu, který byl chybně přiřazen nebo se z něj ztratil původní zkoumaný koncept.
Kolik úrovní má Maslowova pyramida potřeb?
V Maslowově pyramidě je pět úrovní. Spodní dvě úrovně jsou fyziologické potřeby a potřeby bezpečí, které společně tvoří základní potřeby. Následují sociální potřeby a potřeby úcty – označované také jako psychologické potřeby. Potřeby seberealizace jsou na nejvyšší úrovni Maslowovy pyramidy. O člověku, který je seberealizovaný, se říká, že je na vrcholu svého potenciálu (nebo se o něj snaží).
