Proč sníme?

Otázka, proč sníme, fascinuje filozofy a vědce už tisíce let. Navzdory vědeckému zkoumání funkce snů stále nemáme pevnou odpověď na to, proč je sníme. Přestože o snění zůstává mnoho nejasného, mnoho odborníků vytvořilo teorie o účelu snů, přičemž nové empirické výzkumy vnášejí více jasnosti.

Co je sen?

Sen zahrnuje obrazy, myšlenky a emoce, které prožíváme během spánku. Sny mohou být od mimořádně intenzivních a emotivních až po velmi nejasné, prchavé, matoucí nebo dokonce nudné. Některé sny jsou radostné, jiné děsivé nebo smutné. Někdy se zdá, že sny mají jasný příběh, zatímco mnohé jiné se zdají být zcela nesmyslné.

O snění a spánku existuje mnoho neznámých, ale vědci vědí, že téměř každý člověk sní pokaždé, když spí, celkem asi dvě hodiny za noc, ať už si to po probuzení pamatuje, nebo ne.

Kromě toho, co je v konkrétním snu, je tu otázka, proč vůbec sníme. Níže podrobně představíme nejvýznamnější teorie o účelu snění a o tom, jak lze tato vysvětlení aplikovat na konkrétní sny.

Jak vědci zkoumají sny?

Tradičně se obsah snů měří podle subjektivních vzpomínek snícího po probuzení. Pozorování se však provádí také prostřednictvím objektivního hodnocení v laboratoři.

V jedné studii vědci dokonce vytvořili základní mapu obsahu snů, která byla schopna sledovat, o čem se lidem zdálo v reálném čase, a to pomocí vzorců magnetické rezonance (MRI). Mapa pak byla podložena zprávami snících po probuzení.

Úloha snů

Některé z nejvýznamnějších teorií snů tvrdí, že funkcí snění je:

• Konsolidace vzpomínek.
• Zpracovávat emoce.
• Vyjádření našich nejhlubších přání.
• Získání praxe v konfrontaci s potenciálními nebezpečími.

Mnozí odborníci se domnívají, že sníme spíše z kombinace těchto důvodů než z jedné konkrétní teorie. Navíc, zatímco mnozí vědci věří, že snění je nezbytné pro duševní, emocionální a fyzickou pohodu, někteří vědci se domnívají, že sny neslouží vůbec žádnému skutečnému účelu.

Závěrem lze říci, že ačkoli bylo navrženo mnoho teorií, nepodařilo se dospět k jednotnému názoru na to, proč sníme.

Snění v různých fázích spánku může také sloužit jedinečným účelům. Nejživější sny se nám zdají během spánku s rychlými pohyby očí (REM) a tyto sny si nejčastěji vybavujeme. Sny se nám zdají i během spánku bez rychlých očních pohybů (non-REM), ale je známo, že tyto sny si pamatujeme méně často a mají všednější obsah.

Sny mohou odrážet nevědomí

Podle teorie snů Sigmunda Freuda představují sny nevědomé touhy, myšlenky, splněná přání a motivace. Podle Freuda jsou lidé hnáni potlačovanými a nevědomými touhami, jako jsou agresivní a sexuální pudy.

Ačkoli mnoho Freudových tvrzení bylo vyvráceno, výzkumy naznačují, že existuje efekt odezvy snů, známý také jako teorie odezvy snů, kdy potlačení myšlenky má tendenci vést k tomu, že se o ní bude zdát.

Co je příčinou vzniku snů?

Freud ve své knize Výklad snů napsal, že sny jsou „zamaskovaná splnění potlačených přání“. Popsal také dvě různé složky snů: manifestní obsah (skutečné obrazy) a latentní obsah (skrytý význam).

Freudova teorie přispěla k vzestupu a popularitě výkladu snů. Přestože výzkum neprokázal, že manifestní obsah zakrývá psychologický význam snu, někteří odborníci se domnívají, že sny hrají důležitou roli při zpracování emocí a stresových zážitků.

Sny zpracovávají informace

Podle aktivačně-syntetického modelu snění, který poprvé navrhli J. Allan Hobson a Robert McCarley, se během REM spánku aktivují obvody v mozku, což spouští amygdalu a hipokampus k vytvoření řady elektrických impulzů.6 Výsledkem je kompilace náhodných myšlenek, obrazů a vzpomínek, které se objevují během snění.

Když se probudíme, naše aktivní mysl spojí dohromady různé obrazy a útržky vzpomínek ze snu a vytvoří z nich ucelený příběh.

Podle aktivačně-syntetické hypotézy jsou sny kompilací náhodných jevů, které se objevují spící mysli a po probuzení se smysluplně spojují. V tomto smyslu mohou sny provokovat snícího k novým souvislostem, inspirovat ho k užitečným nápadům nebo k tvůrčímu prozření v bdělém životě.

Pomoc při vzpomínkách na sny

Podle teorie zpracování informací nám spánek umožňuje konsolidovat a zpracovat všechny informace a vzpomínky, které jsme nashromáždili během předchozího dne. Někteří odborníci na sny se domnívají, že snění je vedlejším produktem nebo dokonce aktivní součástí tohoto zpracování zkušeností.

Tento model, známý jako samoorganizační teorie snění, vysvětluje, že snění je vedlejším účinkem nervové činnosti mozku, protože během spánku dochází ke konsolidaci vzpomínek. Předpokládá se, že během tohoto procesu nevědomého přerozdělování informací se vzpomínky buď posilují, nebo oslabují. Podle sebeorganizační teorie snění se během snění posilují užitečné vzpomínky, zatímco ty méně užitečné mizí.

Výzkumy tuto teorii podporují, neboť zjistily zlepšení při řešení složitých úkolů, když člověk sní o tom, jak je dělá. Studie také ukazují, že během spánku REM byly v čelním laloku aktivnější nízkofrekvenční vlny theta, stejně jako když se lidé učí, ukládají a pamatují si informace, když jsou vzhůru.

Sny podněcují kreativitu

Další teorie o snech říká, že jejich účelem je pomoci nám řešit problémy. Podle této teorie kreativity ve snech může neomezená nevědomá mysl volně bloudit svým neomezeným potenciálem a zároveň není zatížena často dusivou realitou vědomého světa. Výzkumy totiž prokázaly, že snění je účinným podporovatelem kreativního myšlení.

Vědecké výzkumy a neoficiální důkazy potvrzují skutečnost, že mnoho lidí skutečně úspěšně těží ze svých snů inspiraci a připisují svým snům zásluhy za své velké „aha“ momenty.

Schopnost vytvářet nečekaná spojení mezi vzpomínkami a nápady, které se objevují ve snech, se často ukazuje jako obzvlášť úrodná půda pro kreativitu.

Sny odrážejí váš život

Podle hypotézy kontinuity fungují sny jako odraz skutečného života člověka, který do svých snů začleňuje vědomé zážitky. Spíše než jako přímé přehrávání bdělého života se sny projevují jako mozaika útržků vzpomínek.

Studie přesto ukazují, že ve spánku mimo REM se může jednat spíše o deklarativní paměť (rutinní záležitosti), zatímco sny v REM zahrnují více emocionálních a poučných vzpomínek. Obecně platí, že sny REM bývají ve srovnání se sny mimo REM snadněji zapamatovatelné.

Podle hypotézy kontinuity mohou být vzpomínky ve snech fragmentovány záměrně v rámci začleňování nových poznatků a zkušeností do dlouhodobé paměti. Stále však existuje mnoho nezodpovězených otázek, proč se některé aspekty vzpomínek objevují v našich snech více či méně výrazně.

Sny připravují a chrání

Teorie nácviku primitivních instinktů a adaptačních strategií snění předpokládají, že se ve snech lépe připravujeme na nebezpečí v reálném světě. Sen jako funkce sociální simulace nebo simulace ohrožení poskytuje snícímu bezpečné prostředí pro nácvik důležitých dovedností pro přežití.

Během snění zdokonalujeme své instinkty boje nebo útěku a budujeme si mentální schopnosti pro zvládání ohrožujících scénářů. Podle teorie simulace ohrožení se náš mozek ve spánku zaměřuje na mechanismus boje nebo útěku, aby nás připravil na život ohrožující a/nebo emocionálně intenzivní scénáře, včetně:

• Útěk před pronásledovatelem.
• Pád ze skály.
• objevení se někde nahý.
• Jít na záchod na veřejnosti.
• Zapomenutí se učit na závěrečnou zkoušku.

Tato teorie naznačuje, že nácvik nebo procvičování těchto dovedností ve snech nám dává evoluční výhodu v tom, že se dokážeme lépe vyrovnat s ohrožujícími scénáři v reálném světě nebo se jim vyhnout. To pomáhá vysvětlit, proč tolik snů obsahuje děsivý, dramatický nebo intenzivní obsah.

Sny pomáhají zpracovávat emoce

Teorie emoční regulace snů říká, že funkcí snů je pomoci nám zpracovat a zvládnout naše emoce nebo traumata v bezpečném prostoru spánku.

Výzkumy ukazují, že během živého a intenzivního snění je aktivní amygdala, která se podílí na zpracování emocí, a hipokampus, který hraje důležitou roli při kondenzaci informací a jejich přesunu z krátkodobé do dlouhodobé paměti. To dokládá silnou souvislost mezi sněním, ukládáním do paměti a zpracováním emocí.

Tato teorie naznačuje, že spánek REM hraje zásadní roli v regulaci emočních funkcí mozku. Pomáhá také vysvětlit, proč je tolik snů emočně živých a proč se emoční nebo traumatické zážitky mají tendenci objevovat opakovaně. Výzkum prokázal souvislost mezi schopností zpracovávat emoce a množstvím spánku REM.

Obsahová podobnost a společné sny, které snící sdílejí, mohou napomáhat propojení. Výzkum také zaznamenal zvýšenou empatii u lidí, kteří sdílejí své sny s ostatními, což poukazuje na další způsob, jak nám sny mohou pomoci vyrovnat se se situací tím, že podporují společenství a mezilidskou podporu.

Další teorie o tom, proč sníme

Bylo navrženo mnoho dalších teorií, které vysvětlují, proč sníme.

• Jedna z teorií tvrdí, že sny jsou výsledkem toho, že se náš mozek během spánku snaží interpretovat vnější podněty (například štěkot psa, hudbu nebo dětský pláč).
• Jiná teorie používá k vysvětlení snů počítačovou metaforu, podle níž sny slouží k „vyčištění“ mysli od nepořádku a osvěžení mozku pro další den.
• Teorie obráceného učení předpokládá, že sníme, abychom zapomněli. Náš mozek má tisíce nervových spojení mezi vzpomínkami – je jich příliš mnoho na to, abychom si je všechny zapamatovali – a snění je součástí „prořezávání“ těchto spojení.
• Podle teorie neustálé aktivace sníme proto, abychom udrželi mozek aktivní i během spánku a udrželi jeho správné fungování.

Lucidní snění

Lucidní sny jsou poměrně vzácné sny, kdy si snící uvědomuje, že se nachází ve svém snu, a často má nad jeho obsahem určitou kontrolu. Výzkumy ukazují, že přibližně 50 % lidí si vzpomíná, že se jim v životě zdál alespoň jeden lucidní sen, a něco přes 10 % uvádí, že se jim zdál dvakrát nebo vícekrát za měsíc.

Není známo, proč se některým lidem zdají lucidní sny častěji než jiným. Přestože odborníci nemají jasno v tom, proč nebo jak k lucidnímu snění dochází, předběžné výzkumy naznačují, že významnou roli hrají prefrontální a parietální oblasti mozku.

Jak lucidně snít

Mnoho lidí po lucidním snění touží a snaží se ho zažívat častěji. Lucidní snění je přirovnáváno k virtuální realitě a hyperrealistickým videohrám, což lucidním snílkům poskytuje dokonalý zážitek z vlastní řízené snové krajiny.

Mezi možné tréninkové metody navození lucidního snění patří kognitivní trénink, vnější stimulace během spánku a léky. Ačkoli se tyto metody mohou jevit jako slibné, žádná z nich nebyla důkladně testována ani se neprokázala jako účinná.

Byla zjištěna silná souvislost mezi lucidním sněním a vysoce nápaditým myšlením a tvůrčí činností. Výzkum ukázal, že lucidní snící dosahují lepších výsledků při řešení kreativních úkolů než ti, kteří lucidní snění nezažívají.

Stresové sny

Stresové zážitky se v našich snech objevují velmi často. Stresové sny lze popsat jako smutné, děsivé a noční můry.

Odborníci plně nerozumějí tomu, jak a proč se konkrétní stresující obsah objevuje v našich snech, ale mnozí poukazují na různé teorie, včetně hypotézy kontinuity, adaptační strategie a teorie emoční regulace snů, které tyto výskyty vysvětlují. Zdá se, že stresové sny a duševní zdraví jdou ruku v ruce.

• Každodenní stres se objevuje ve snech: Výzkum ukázal, že lidé, kteří v bdělém životě zažívají větší míru starostí, a lidé s diagnostikovanou posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) uvádějí vyšší četnost a intenzitu nočních můr.
• Poruchy duševního zdraví mohou přispívat ke stresovým snům: Lidé s duševními poruchami, jako jsou úzkost, bipolární porucha a deprese, mají tendenci mít více stresujících snů a také větší potíže se spánkem obecně.
• Úzkost souvisí se stresovými sny: Výzkum naznačuje silnou souvislost mezi úzkostí a stresujícím obsahem snů. Tyto sny mohou být pokusem mozku pomoci nám vyrovnat se s těmito stresovými zážitky a dát jim smysl.

Slova na závěr

Přestože existuje mnoho teorií, proč sníme, je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom plně pochopili jejich účel. Spíše než předpokládat, že pouze jedna hypotéza je správná, sny pravděpodobně slouží k různým účelům.

S vědomím, že o tom, proč sníme, zůstává tolik nejasností, se můžeme bez obav dívat na své vlastní sny ve světle, které s námi nejlépe rezonuje.

Pokud vás vaše sny znepokojují a/nebo se vám často zdají noční můry, zvažte, zda se neobrátit na svého lékaře nebo se poradit s odborníkem na spánek.